Kre­a­ci­o­nis­té

Vá­že­ní čte­ná­ři, na­ra­zil jsem (opět) na vel­mi “pe­pr­ný” a ten­to­krát vy­so­ce spe­ku­la­tiv­ní člá­nek na ser­ve­ru kre​a​ci​o​nis​mus​.cz, ten­to­krát se vě­nu­jí­cí spí­še ži­vo­tu kre­a­ci­o­nis­ty ja­ko ta­ko­vé­ho, než ně­ja­ké­mu kon­krét­ní­mu pro­blé­mu. Pan Ká­brt pí­še za­se hod­ně za­jí­ma­vých vě­cí, pojď­me na to:

Po­dí­vá­me se na “bláz­ny ve zdi­vo­če­lém sta­vu”.1 Pře­mýš­lím, co je to “blá­zen ve zdi­vo­če­lém sta­vu” te­dy 😉 Pí­še tak­též, že za po­sled­ních 100 let se in­te­li­gen­ce sní­ži­la a lid­stvo hloup­ne. Po­miň­me teď prav­di­vost to­ho­to vý­ro­ku, spí­še ho srov­nej­me s cel­ko­vým ná­zo­rem těch­to kre­a­ci­o­nis­tů na te­o­rii evo­lu­ce dru­hů. Po­kud by te­dy evo­lu­ce ne­mě­la exis­to­vat, na­še in­te­li­gen­ce by se ne­mě­la zmen­šo­vat, zvět­šo­vat, ani ji­nak al­ter­no­vat a pros­tě by mě­la zů­stá­vat stej­ná. To je pře­ce prin­cip ne­e­vo­lu­ce – ne­do­chá­zí k vý­vo­ji. O smys­lu­pl­nos­ti od­ka­zo­va­né­ho člán­ku a zá­vě­rů v něm však za­se ně­kdy jin­dy, ny­ní se však vrať­me k člán­ku s nad­pi­sem “Spla­še­ný kůň bez uzdy”.

V člán­ku po­stup­ně ro­ze­bí­rá svůj ná­zor na úby­tek “zdra­vé­ho ro­zu­mu” ve svě­tě. Po­měr­ně za­jí­ma­vé té­ma, kte­ré sa­mot­né sto­jí za zpra­co­vá­ní, ny­ní se však vě­nuj­me po­hle­du pa­na Kábrta.

V prv­ním bo­dě2 se pí­še, že po ti­sí­ci­le­tí li­dé ro­zu­mem chá­pa­li, že náš svět mu­sí mít vy­so­ce in­te­li­gent­ní pří­či­nu. To je však špat­ně. Za prv­né ne­moh­li ně­co ta­ko­vé­ho chá­pat ro­zu­mem, pro­to­že teh­dy na to ne­mě­li “po­třeb­ná da­ta” – ni­kdo je ne­u­čil, jak pří­ro­da fun­gu­je, pros­tě kou­ka­li a od­ha­do­va­li. Ně­kdy dob­ře, ně­kdy špat­ně. Ale na tom ne­ní nic ro­zu­mo­vé­ho, to je pros­tě oby­čej­né po­zo­ro­vá­ní. Dá­le po­kud by při­šli na ně­ja­kou im­pli­ka­ci, že pří­ro­da “to takhle má” prá­vě pro­to, že má in­te­li­gent­ní pří­či­nu, ne­moh­li na to tak­též do­jít ro­zu­mem. Hlav­ně pro­to, že svět ne­má in­te­li­gent­ní pří­či­nu, tu­díž na­to ne­moh­li ro­zu­mem při­jít. Moh­li na to při­jít pou­ze od­ha­dem, spe­ku­la­cí ==> nerozumem.

V dru­hém bo­dě3 se pí­še o “ná­stu­pu evo­lu­ce” a je­jí­ho po­stup­né­ho při­jí­má­ní do po­vě­do­mí svě­ta. A o tom, že je to pod­le pa­na Ká­br­ta vlast­ně špat­ně. Např. však vě­ta: “…kte­ré se ří­ká evo­luč­ní te­o­rie. Ta má sta­tut vě­dy, ač jí ne­ní.” jas­ně uka­zu­je, že au­tor člán­ku by po­tře­bo­val not­ně do­po­ru­čit li­te­ra­tu­ru, ba i vzdě­lá­ní na úrov­ni zá­klad­ní ško­ly. Te­o­rie evo­lu­ce spl­ňu­je všech­ny běž­ně při­jí­ma­né atri­bu­ty a je tak nor­mál­ní prá­vo­plat­nou vě­dec­kou te­o­rií4^, 5^, 6^, 7.

Ve tře­tím bo­dě8 se au­tor zmi­ňu­je mi­mo­ji­né i o tom, že “dnes vě­da ví, jak moc se Darwin zmý­lil, jen­že už to nejde opra­vit.” No, ne­u­vě­do­mu­ji si, že bych ně­kde sly­šel o ně­ja­kém vý­zku­mu, kte­rý by např. vý­še uve­de­nou vě­tu po­tvr­zo­val. Po­kud by ně­co “ne­šlo opra­vit”, byl by to do­ce­la prů­švih. Po­dí­vej­me tře­ba na New­to­no­vu te­o­rii, kte­rá da­la vzni­ku ce­lé­mu od­vět­ví “new­to­nowské fy­zí­ky”. Ta ně­ko­lik set let fun­go­va­la a by­la při­jí­má­na (a je i dnes), ale pak při­šel A. Ein­stein a zjis­til, že ně­kte­ré čás­ti pros­tě nejsou přes­né ==> upřes­nil zně­ní těch­to zá­ko­nů a te­o­rií. Po­kud ně­kdy bu­de evo­lu­ce re­vi­do­vá­na, tak sa­mo­zřej­mě se tak snad­no mů­že stát, ale ne na zá­kla­dě od­klo­nu od zá­klad­ních prin­ci­pů, kte­ré jsou pros­tě správ­né9.

Dá­le se au­tor zmi­ňu­je, že “do­šlo totiž k nej­hor­ší­mu: da­vy li­dí i věd­ců se oka­mži­tě do je­ho hy­po­té­zy za­mi­lo­va­li10 (zbláz­ni­li), a tak te­o­rie evo­lu­ce ni­kdy ne­pro­šla dů­kaz­ním ří­ze­ním.” To je po­měr­ně zá­sad­ní ne­prav­da. Darwin totiž bo­jo­val bě­hem své­ho ži­vo­ta s ně­ko­li­ka věc­mi: Byl to pů­vod­ně vě­ří­cí člo­věk, kte­rý se oci­tl pří­mo “na váž­kách” své ví­ry po­té, co pu­b­li­ko­val ně­ko­lik pra­cí, kde ro­ze­bí­rá hy­po­té­zu vý­vo­je dru­hů. Cír­kev ho teh­dy ví­ce­mé­ně zdis­kre­di­to­va­la a hez­ky čes­ky ře­če­no z “ně­ho pros­tě udě­la­la vo­la před ná­ro­dem.” Roz­ho­dl se te­dy s církví ukon­čit svůj vztah. Osla­bi­la ho i ne­moc a ná­sled­ná smrt je­ho dce­ry. Li­dé se do je­ho hy­po­té­zy ne­zbláz­ni­li ja­ko pu­ber­ťač­ky do Bie­be­ra, ale dlou­ho bo­jo­va­li s tím, aby moh­li hy­po­té­zu ja­ko ta­ko­vou vů­bec při­jmout – by­li před ní va­ro­vá­ni v kos­te­le, do­ma, všu­de. Po­kud jí ně­kdo vě­řil, ne­dě­lal to ve­řej­ně (až na vý­jim­ky a li­dé, kte­ří se poz­dě­ji hlá­sil­li k evo­lu­ci­o­nis­mu). Au­tor člán­ku11 dá­le pí­še krás­nou vě­tu: “přes­ně tak, jak ří­ká zná­mé rče­ní: ni­kdo ne­ní tak sle­pý ja­ko ten, kdo ne­chce vi­dět.” Je až s po­di­vem, že ji pí­še – pro­to­že přes­ně tak­to bych cha­rak­te­ri­zo­val po­ple­te­nou my­sl kre­a­ci­o­nis­ty. No nic…

Ná­sle­du­je: Po­kud je Bib­le ne­spo­leh­li­vá a žád­ný Bůh svět ne­stvo­řil, jak by nám moh­la Bib­le ne­bo cír­kev ur­čo­vat mo­rál­ku? Na to­to té­ma jsem ne­dáv­no če­tl vel­mi pěk­nou prá­ci12. Nicmé­ně můj ná­zor je, že mo­rál­ka a Bib­le nám mo­rál­ku ur­čo­vat ne­mů­že, pro­to­že sa­ma mo­rál­ní ne­ní. Ro­zu­měj­te; po­kud mám dí­lo, kte­ré mám pro­hlá­sit za ře­še­ní či obec­ně ně­ja­ký “ná­vod”, ja­ká mám mo­rál­ní pra­vi­dla, po­tom to­to dí­lo sa­mo mu­sí ně­ja­kou mo­ra­li­tu ší­řit a sa­mo mít. Bib­le ob­sa­hu­je spous­tu za­jí­ma­vých čás­tí, se kte­rý­mi by se da­lo tak­to pra­co­vat. Nicmé­ně ja­ko ce­lek je to (bu­de­me-li brát Bib­li do­slo­va tak, jak ji be­rou fun­da­men­ta­lis­té a ne na úrov­ni my­to­lo­gie či ně­ja­ké me­ta­fo­ry) dost amo­rál­ní dí­lo. Má-li ur­čo­vat mo­rál­ku fun­da­men­ta­lis­ty Bib­le, po­tom bych se ta­ko­vé­ho člo­vě­ka sko­ro i bál po­tkat. Člo­vě­ka, kte­rý po­va­žu­je za “skvě­lou věc” za­bít či vy­hnat (obo­je je pod­le správ­né ře­še­ní) ho­mose­xu­á­ly ze ze­mě na­pří­klad. Ja­ko ce­lek pros­tě po­tom ta­ko­vé­ho člo­vě­ka, ač­ko­liv to mů­že být tře­ba mi­lu­jí­cí ro­dič, ne­mo­hu brát ja­ko mo­rál­ně správ­ně se cho­va­jí­cí­ho. A i kdy­by by­la Bib­le (či ja­ká­ko­liv kni­ha, pod­le kte­ré li­dé ří­dí svo­ji mo­rál­ku) do­ko­na­le správ­né a čis­té dí­lo – je oprav­du mo­rál­ní člo­věk ten, kte­rý k to­mu, aby se cho­val správ­ně, mu­sí číst kni­hu, kde je na­psá­no, jak se má cho­vat? Já te­dy ne­vím, Bib­li jsem po­pr­vé če­tl ně­kdy ve svých 15 le­tech a ne­při­šlo mi, že bych se tu pře­vrat­nou no­vi­nu, že li­dé se ne­ma­jí za­bí­jet, do­zvě­děl od­tam­tud. Dle mé­ho ná­zo­ru je pros­tě lid­ská mo­rál­ka a bib­lic­ká mo­rál­ka na “pa­ra­lel­ních kolejích”.

Ve čtvr­tém bo­dě13 au­tor pí­še krás­nou vě­tu: Kdy­si NĚCO z NĚJAKÉHO DŮVODU třesklo a má­me tu vesmír. Ve své pod­sta­tě – zkus­te si všech­na slo­va, kte­rá jsou ver­zál­ka­mi, na­hra­dit slo­vy ja­ko “Bůh” a “pro­to­že to tak chtěl”. Já v tom roz­díl ne­vi­dím, ako­rát po­jme­no­vá­ní to­ho, co ne­ví­me, jsme na­hra­di­li slo­vy a vý­zna­my, kte­ré ne­zná­me tak­též. A ostat­ně – ono sto­jí za to si pře­číst i zby­lou část to­ho­to bo­du. Pan au­tor asi ne­chá­pe, jak fun­gu­je vesmír (je to zce­la evi­dent­ní), pro­to­že např. ne­ví, kde se na Ze­mi vza­la vo­da a jak se for­mu­jí che­mic­ké prv­ky. Dis­ku­se s ta­ko­vou hloupostí je pros­tě nemožná.

Pá­tý bod14 je ce­lý pro­špi­ko­va­ný chyb­nou lo­gi­kou, kte­rou se sna­ží do­ká­zat exis­ten­ci ně­če­ho tím, že ne­do­ká­že ne­e­xis­ten­ci pro­ti­ně­če­ho 🙂 Zku­sím vy­svět­lit troš­ku hlouběji.

Před­stav­te si, že se sna­ží­te z ně­ja­ké­ho dů­vo­du do­ká­zat, že 2+2=5. Po­u­ži­je­te te­dy ma­te­ma­tic­ké­ho dů­ka­zu k to­mu, abys­te vy­po­čet­li (na zá­kla­dě dří­ve do­ká­za­ných pra­vi­del), že 2+2=4. Po­u­ži­li jste k to­mu te­dy star­ší pra­vi­dla a do­ká­za­li roz­ší­řit ten­to prin­cip i na dal­ší po­čet­ní ope­ra­ci, ja­ko v tom­to pří­pa­dě. Stej­ně tak bychom se ale moh­li ptát, jest­li exis­tu­je ně­ja­ký dů­kaz, že 2+2=5 ne­pla­tí. My ví­me (je do­ká­zá­no), že 2+2=4, ale ať se bu­de­me sna­žit se­be­ví­ce, nejsme schop­ni do­ká­zat, že 2+2=5 je ne­plat­né. Zde však má­me vý­ho­du, že má­me prak­tic­ky dvou­sta­vo­vou lo­gi­ku – buď to pla­tí ane­bo ne. Po­kud zjis­tí­me, že pla­tí jed­na mož­nost, všech­ny ostat­ní mož­nos­ti jsou neplatné.

Evo­luč­ní te­o­rie je do­ká­zá­na po­dob­ným způ­so­bem, do­kon­ce kří­žo­vě15. A PK16 ty­to dů­ka­zy ne­ní scho­pen (či spí­še ne­chce) po­cho­pit, obec­ně při­jmout. Pro PK jsou ty­to dů­ka­zy k ni­če­mu a po­va­žu­je te­o­rii evo­lu­ce za ne­do­ká­za­nou. Do­sta­ne-li se “do kříž­ku” s ně­kým, kdo v ní vě­ří, po­lo­ží osu­do­vou vě­tu: “Po­kud mám evo­lu­ci do­ká­zat do­kaž mi, že kre­a­ci­o­nis­mus je ne­prav­di­vý.” Vi­dí­te v tom tu ana­lo­gii? PK ne­vě­ří, že 2+2=4, ale chce po vás pou­ze do­ká­zat, že 2+2=5 (če­mu on vě­ří) je ne­správ­né. Chyt­ne se tak sám do lo­gic­ké pas­ti, že kte­ré mů­že ale vy­lézt pou­ze on sám tím, že ote­vře oči a pros­tě při­jme dů­ka­zy, kte­ré jsou mu před­klá­dá­ny. O tom­to ty­pu “ne­dů­ka­zu” po­jed­ná­vá text Rus­se­lo­vy kon­vi­ce17 – do­po­ru­ču­ji si přečíst.

V po­sled­ním (no ko­neč­ně) bo­dě18 pan Ká­brt pí­še prak­tic­ky po­řád o tom­též; ne­chá­pe, jak se moh­ly slou­čit prv­ky a tak po­dob­ně. Mys­lím, že už ne­má ani smy­sl to ví­ce ro­ze­bí­rat, po­řád se to­čí do­ko­la a ne­chá­pe zá­klad­ní prin­ci­py vě­dy. Pak se těž­ko polemizuje.

V dal­ších bo­dech uka­zu­je, jak ne­ro­zu­mí jed­not­li­vým věd­ním obo­rům – od bi­o­lo­gie, přes fy­zi­ku až po che­mii. Moc se např. di­ví, že ve dru­ho­hor­ních vrst­vách jsou na­le­ze­ny lid­ské vý­rob­ky. To je pře­ce na­pros­to lo­gic­ké. Zem­ský po­vrch se totiž ne­u­stá­le mě­ní, star­ší vě­cijsou vy­vr­ho­vá­ny zpět a mlad­ší se uklá­da­jí hlou­bě­ji. Na­víc lid­skou čin­nos­tí čas­to pře­kro­čí­me “hloub­ku jed­né vrst­vy”. Na to­to té­ma jsem na you­tu­be kdy­si vi­děl ně­ja­ké vi­deo, kde se ja­ký­si pán z USA sna­ží vy­svět­lit, že na­šel dů­kaz, že ze­mě je pou­ze 6000 či ko­lik let sta­rá. Chvil­ka na­pě­tí, ob­je­vu­je se rýč a za­ry­je do ze­mě, kde je vi­dět svrch­ní vrst­va or­ni­ce a pod ní jíl. To je všech­no (ja­ko váž­ně). Ta­ko­vé “dů­ka­zy” se ro­jí všu­de ko­lem po­řád do­ko­la. Pan Ká­brt se ale­spoň sna­ží o ně­ja­kou pseu­do­vě­dec­kou prá­ci, což ho od ostat­ních truh­lí­ků dost od­li­šu­je, ale je­ho zá­vě­ry jsou stej­ně ne­funkč­ní, ja­ko zá­vě­ry ostatních.

• 1. Ro­zum byl vždyc­ky ne­do­stat­ko­vým zbo­žím, jen­že bláznů teď hro­zi­vě při­bý­vá. Nejen v lé­čeb­nách, ale i ve vlá­dách, par­la­men­tech, me­zi věd­ci, uči­te­li i ve zdi­vo­če­lém da­vu. Dá se to po­zo­ro­vat na ma­so­vě se roz­ši­řu­jí­cích je­vech, ja­ko jsou ztrá­ta stu­du, smys­lu pro čest a mo­rál­ní hod­no­ty, ná­růstu ná­si­lí a kri­mi­na­li­ty u do­spě­lých i dě­tí, po­čtu úra­zů, se­be­vražd, roz­vo­dů či po­tra­tů. Uči­te­lé tvr­dí, že dě­ti a stu­den­ti jsou nejen ne­vy­cho­va­něj­ší, ale i tu­pěj­ší; ne­tu­ší však, že to pla­tí i o nich. Pod­le ně­kte­rých mě­ře­ní se za po­sled­ních sto let in­te­li­gen­ce sní­ži­la a lid­stvo po­stup­ně hloup­ne. (http://​www​.kre​a​ci​o​nis​mus​.cz/​c​o​n​t​e​n​t​/​l​i​d​s​t​v​o​-​h​l​o​u​pne)
• 2. Ká­brt, P.: Po ti­sí­ci­le­tí li­dé ro­zu­mem chá­pa­li, že náš svět mu­sí mít vy­so­ce in­te­li­gent­ní pří­či­nu. Ne­by­lo to z je­jich ne­vě­do­mos­ti, jak si mys­lí dneš­ní hlu­páci; peč­li­vým po­zo­ro­vá­ním opa­ko­va­tel­ných pro­ce­sů v pří­ro­dě, kří­že­ním rost­lin i zví­řat, dů­klad­ným pře­mýš­le­ním a z růz­ných ná­le­zů a li­te­rár­ních pra­me­nů li­dé po­tvr­zo­va­li moud­rost svých před­ků, že ten­to svět ne­mohl vy­tvo­řit sám se­be. I když žád­né­ho tvůr­ce ne­vi­dě­li a v růz­ných kul­tu­rách si o něm dě­la­li vše­li­ja­ké před­sta­vy, i když na mno­ho otá­zek ne­zna­li od­po­vě­di (kde je Bůh, jak vy­pa­dá, kte­rý je ten pra­vý, kdo ho stvo­řil atd.), na dvou ro­zum­ných zá­vě­rech se na­ši před­ci shod­li: kdy­by Bůh ne­e­xis­to­val, tak bychom tu ne­by­li ani my, ani vesmír, ani slo­ži­tá pří­ro­da. A to dru­hé: i ta nej­hor­ší ná­bo­žen­ská vý­cho­va je pro pře­ži­tí spo­leč­nos­ti po­řád lep­ší než žád­ná. Žel, dnes to­lik ro­zu­mu při po­hle­du na pří­ro­du, vesmír a ka­ta­stro­fál­ní úpa­dek mo­rál­ky mno­ho li­dí ne­má, na­tož aby vě­dě­li, že mo­der­ní vě­da po­hled na­šich před­ků jed­no­znač­ně po­tvr­zu­je jak v ob­las­tech vě­dy, tak i v so­ci­o­lo­gic­kých průzkumech.
• 3. Ká­brt, P.: 2. Před asi 150 le­ty za­čal být ten­to ro­zum­ný po­hled na svět opouš­těn a vy­tla­čo­ván fan­ta­zií, kte­ré se ří­ká evo­luč­ní te­o­rie. Ta má sta­tut vě­dy, ač jí ne­ní. Je­jí roz­ší­ře­ní ne­způ­so­bil žád­ný pře­vrat­ný ob­jev, ale na­o­pak hro­ma­da omy­lů a ne­pod­lo­že­ných tvr­ze­ní o vzni­ku pří­ro­dy, se kte­rý­mi při­šel od­pad­lý an­g­li­kán­ský te­o­log Char­les Darwin. Na­ča­so­vá­ní mu­se­lo být ří­ze­no pří­mo od ďáb­la. Totiž prá­vě v do­bě, kdy Darwin na­bí­dl hro­ma­du svých pří­ro­do­vě­dec­kých omy­lů, za­se ji­ná sé­rie omy­lů zpo­chyb­ni­la li­te­rár­ní spo­leh­li­vost a his­to­ri­ci­tu Bib­le. Tak­že do té­to si­tu­a­ce (osla­be­né imu­ni­ty ro­zu­mu) při­šla Darwi­no­va te­o­rie ja­ko sil­ně vi­ru­lent­ní ba­cil, vel­mi agre­sív­ní. Li­dé chtě­li změ­nu, pryč od církve a bib­lic­ké mo­rál­ky, a Darwin jim to na­bí­dl: Cír­kev je zby­teč­ná, pro­to­že Bib­le je ne­spo­leh­li­vá, a to nejen his­to­ric­ky a li­te­rár­ně, ale ny­ní i pří­ro­do­vě­dec­ky. Žád­ný Bůh pro vznik svě­ta ne­ní po­tře­ba. Sta­čí jen dost dlou­ho po­čkat a pří­ro­da se vy­tvo­ří sa­ma – bi­o­lo­gie a che­mie za mi­li­ó­ny let vy­tvo­ří che­mi­ka. (k če­mu in­te­li­gen­ce a rozum?/k če­mu znalosti?/nač ně­ja­ké kon­strukč­ní dovednosti?/k če­mu informace?/na co je dob­rý talent?/k če­mu ně­ja­ký de­sign, pro­jekt? – to jsou pro evo­lu­ci­o­nis­ty a je­jich te­o­rii zce­la ne­po­třeb­né zby­teč­nos­ti!).
• 4. Za­jí­ma­vé za­myš­le­ní na to­to té­ma: http://​www​.tal​ko​ri​gins​.org/​f​a​q​s​/​e​v​o​l​p​h​i​l​/​f​a​l​s​i​f​y​.​h​tml
• 5. O vě­dec­kých te­o­ri­ích: http://​www​.nap​.edu/​c​a​t​a​l​o​g​.​p​h​p​?​r​e​c​o​r​d​_​i​d​=​6​024 (klik­ně­te na Read ne­bo Down­lo­ad pro stažení)
• 6. De­fi­ni­ce vě­dec­kých poj­mů: http://​nc​se​.com/​e​v​o​l​u​t​i​o​n​/​e​d​u​c​a​t​i​o​n​/​d​e​f​i​n​i​t​i​o​n​s​-​f​a​c​t​-​t​h​e​o​r​y​-​l​a​w​-​s​c​i​e​n​tif…
• 7. Vě­da, evo­lu­ce a kre­a­ci­o­nis­mus: http://​www​.nap​.edu/​c​a​t​a​l​o​g​.​p​h​p​?​r​e​c​o​r​d​_​i​d​=​1​1​876
• 8. 3. Dnes vě­da ví, jak moc se Darwin zmý­lil, jen­že už to nejde opra­vit. Do­šlo totiž k nej­hor­ší­mu: da­vy li­dí i věd­ců se oka­mži­tě do je­ho hy­po­té­zy za­mi­lo­va­li (zbláz­ni­li), a tak te­o­rie evo­lu­ce ni­kdy ne­pro­šla dů­kaz­ním ří­ze­ním. By­la nad­še­ně při­ja­ta, oka­mži­tě ado­ro­vá­na (zbož­ně uctí­vá­na) a všech­ny ar­gu­men­ty pro­ti ní zbrkle a bez po­cti­vé­ho zkou­má­ní od­mít­nu­ty; od­půr­ci zu­ři­vě pro­ná­sle­do­vá­ni. Přes­ně tak, jak ří­ká zná­mé rče­ní: ni­kdo ne­ní tak sle­pý ja­ko ten, kdo ne­chce vi­dět. Dnes ví­me, že se mý­li­li jak te­o­lo­go­vé se svou vyš­ší kri­ti­kou Bib­le (ne­zna­li kumrán­ské svit­ky), tak i te­o­log Darwin ve svých pseu­do­vě­dec­kých fan­ta­zi­ích o vzni­ku pří­ro­dy (ne­vě­děl nic o DNA). No, a dů­sled­ky? Po­kud je Bib­le ne­spo­leh­li­vá a žád­ný Bůh svět ne­stvo­řil, jak by nám moh­la Bib­le ne­bo cír­kev ur­čo­vat mo­rál­ku? A tak se dal zdra­vý ro­zum na úprk a za­ča­lo fun­go­vat ná­hrad­ní ma­te­ri­a­lis­tic­ké ná­bo­žen­ství s bo­hy, kte­ří ne­e­xis­tu­jí, vy­zná­ním ví­ry, kte­ré je snůš­kou ne­vě­dec­kých sláta­nin a mo­rál­kou, kte­rá ve­de do pekel.
• 9. ve smys­lu dokázané
• 10. Pře­bí­rám tak jak je – i s chybou.
• 11. Pa­vel Kábrt
• 12. http://​jus​ti​ficti​on​.blo​gspot​.cz/​2​0​1​2​/​0​3​/​j​a​k​-​b​y​t​-​d​o​b​r​y​-​i​-​b​e​z​-​p​a​n​a​b​o​h​a​.​h​tml
• 13. 4. V glo­bál­ním po­hle­du je evo­luč­ní dě­je­pra­va (uče­ní ma­te­ri­a­lis­tů o pů­vo­du svě­ta) zce­la ab­surd­ní: Kdy­si NĚCO z NĚJAKÉHO DŮVODU třesklo a má­me tu vesmír. Ne­chá­me-li pak ně­ko­lik pla­net s hor­ni­no­vým po­vr­chem (re­go­li­tem) obí­hat mi­li­ar­dy let ko­lem Slun­ce a tr­pě­li­vě dlou­ho po­čká­me, sta­ne se zá­zrak: na jed­né z těch­to pla­net vznik­nou li­dé a pří­ro­da. Nej­pr­ve se tam NĚJAK ob­je­ví vo­da a at­mo­sfé­ra, pak mrt­vé che­mi­ká­lie NĚJAK oži­jí, sle­pí za­čnou NĚJAK vi­dět a hlu­ší NĚJAK sly­šet. Ry­bám NĚJAK na­ros­tou no­žič­ky a vy­le­zou na souš, pla­zům NĚJAK vznik­nou kří­d­la; NĚJAK se vy­vi­nou sav­ci a ně­kte­ří z nich z NĚJAKÝCH dů­vo­dů za­čnou mys­let – a má­me tu li­di. A to nej­ku­ri­óz­něj­ší, o čem Darwin ne­měl ani tu­še­ní: evo­lu­ce si zá­ro­veň z NĚJAKÉHO dů­vo­du po­ři­zu­je kó­do­va­ný zá­pis (zá­lo­hu, bac­kup) vše­ho, co sa­ma vy­tvo­ří (DNA), a na tom zá­pi­su je ku­ri­óz­ně i závislá.
• 14. 5. A co by na to ře­kl evo­luč­ní bi­o­log? „No, a prá­vě na všech­na ta va­še NĚJAK my hle­dá­me od­po­věď JAK.“ Už by ale za nic ne­chtěl sly­šet, že na špat­ně po­lo­že­nou otáz­ku a na­víc vě­dec­ky ne­o­práv­ně­nou (Jak mu­sel svět vznik­nout bez pů­so­be­ní in­te­li­gen­ce) nelze prav­di­vou od­po­věď NIKDY na­jít. Dej­te si úkol vě­dec­ky vy­svět­lit, jak vzni­kl dům bez zed­ní­ků a bez pro­jek­tu. Mů­že­te to ře­šit s tý­mem věd­ců ce­lou věč­nost, ale vý­sled­kem bu­de vždy jen hro­ma­da ne­u­stá­le se mě­ní­cích ne­funkč­ních blá­bo­lů. Po­dí­vej­te se do his­to­rie evo­luč­ních te­o­rií a přes­ně te­nhle ob­raz tam na­jde­te. Je­di­né, co se evo­lu­ci­o­nis­tům do­ko­na­le po­ved­lo, je zni­čit zdra­vý ro­zum a od­vést li­di od Bo­ha. Za­há­jit no­vé, ma­te­ri­a­lis­tic­ké ná­bo­žen­ství a po­chod do pekel.
• 15. Po­tvr­zu­je ji ne­zá­vis­le ví­ce­ro dru­hů důkazu.
• 16. Po­bláz­ně­ný Kreacionista 🙂
• 17. http://​www​.cf​pf​.org​.uk/​a​r​t​i​c​l​e​s​/​r​e​l​i​g​i​o​n​/​b​r​/​b​r​_​g​o​d​.​h​tml
• 18. 6. Jak trap­né! Ma­te­ri­a­lis­té se po­smí­va­jí ná­bo­žen­ským zá­zra­kům, ale za­mi­lo­va­ně ado­ru­jí, že na dáv­né pla­ne­tě sle­pé za­ča­lo vi­dět, hlu­ché sly­šet a mrt­vé oži­lo – a to je co? Zde vi­dí­me jas­ně, jak vy­pa­dá ztrá­ta ro­zu­mu a úpa­dek du­cha. Pro­to se těch­to hloupostí o na­ší mi­nu­los­ti, kte­ré by ne­po­u­ži­ly ani nejdi­vo­čej­ší po­hád­ky, s tak vel­kým nad­še­ním cho­pi­li vše­li­ja­cí da­re­bá­ci, ja­ko jsou mar­xis­ti, ko­mu­nis­ti, na­cis­ti, ma­o­is­ti či Ru­dí Khmé­ro­vé. Všech­ny ty­hle vraž­dí­cí sku­pi­ny čer­pa­ly in­spi­ra­ci z „vel­ké­ho Darwi­na“ a evo­luč­ní te­o­rie. Straš­li­vé dů­sled­ky je­jich řá­dě­ní dob­ře zná­me a ovo­ce to­ho­to po­blouz­ně­ní ro­zu­mu sklí­zí­me dodnes. Přes­to­že ty­to vra­žed­né ide­o­lo­gie by­ly od­sou­ze­ny, je­jich zá­klad­ní pi­líř, evo­luč­ní te­o­rie, zů­stá­vá ve škol­ních os­no­vách. Je to dogma, kte­ré je dr­že­no mo­cen­sky (po­li­tic­ky) i přes čet­né roz­po­ry s vě­dou. Po­dí­vej­me se ny­ní na ně­kte­ré evo­luč­ní omy­ly a mý­ty. Měj­me při­tom na pa­mě­ti, že evo­luč­ní sláta­ni­ny se mě­ní ja­ko po­ča­sí a s po­kro­kem vě­dy je stá­le těž­ší je obhajovat.