Ano, ano, je to zbytečné, můžete říkat. Proč se nad tím vůbec rozčilovat?
Lidská slušnost patří lidem, kteří ji tvoří a ne těm, kteří ji vyžadují či s ní kalkulují!
Však je to přece jasné! V zácvhatu boje s člověkem (či trolem) občas každý upustí nějaké věci, kterých později lituje, nechtěl je vlastně ani říci, ale už byly řečeny. Nebojím se ani toho, že by se to nikdy nikomu nestalo, to mi přijde statisticky velmi nepravděpodobné (narážka na ty, o kterých budu psát za malou chvilku).
Jak se však (podle mých internetových zkušeností) projevuje takový trol, který mě skoro donutí „ChSMZ”?
Popsal bych ho v několika bodech:
- Slova jako vždy, všichni, někdo a já poměrně rád zaměňuje a tvoří si tím tak argumenty. Např. na výše napsanou větu, kdybych nebyl ostražitý a napsal jsem pouze „stane se to každému”, takový trol by vyrukoval hned s „mně se to nestalo” — případně pokud bych někam napsal, že se něco stalo strašně výjimečně, trolovi by se to prozměnu stalo. Proto jsem si navykl psát taková „kvantovací” slova kurzívou — tedy všichni, nikdo, někdo a já — aby bylo jasné, že tím myslím všichni, ale nemyslím všichni, ale prostě drtivá většina.
- Internetový trol je v zásadě slušný člověk, pokud nemá choutky se hádat. Poté se chová jako hlupák. Problém je, že internetový trol se chce hádat pořád.
- Tato hloupost se projevuje mzv. (mzv. je doplněk k tzv., kdy tzv. znamená „takzvaně” a mzv. znamená „mnouzvaně”, dalo by se to připojit ke vzdálenému bratranci IM(h)O)… tedy v mzv. egomutatismu, tedy stavu, kdy z běžného rozložení osob v hovoru začne všem kolem tykat (aneb jak říká Z. Pohlreich — „můžu ti tykat, viď, protože tě pak můžu líp poslat…”).
- Tykání doplňuje naprosto nerelevantními hláškami typu a cos dokázal/napsal/vyfotil/uvařil/… ty?, které poprávu rozčilují např. Jardu Konáše. Jmenovaný má na takové hlášky řešení: „Ok, kolik článků jsi napsal, kolik videí na Streamu natočils’ ty?” (volná parafráze)
- Bravurně dokáže ohnout myšlenku a zpětným elastickým rázem (myšlenku si představuji jako gumovou tyč) se jí pokouší namlátit původnímu autoru.
Dělení trolů
Samozřejmě troly lze rozdělit do několika skupin; pro ty, kteří čekají, že troly budu dělit sekerou na nohy, ruce, rohy, … tak mají smůlu. 🙂
- Trol občasný — tento jedinec se ve velké většině (cca 90 % času) chová naprosto inteligentně a jako slušný, běžný jedinec. Občas ho to však „trkne” a na chviku přepne do režimu totálního idiota. Většinou ho to však brzy přejde a kvůli svým slovům se často cítí špatně a později se omlouvá. Je to vlastně diskutující cholerik (do této kategorie se s dovolením i zařadím já).
- Trol radostný — Netrolí často, ale pokud ano, tak ne proto, že by měl komplex, ale prostě proto, že ho to baví. Jeho cílem není získat dovednost/informaci/data/…, ale vlézt do diskuze a pokud je tam vhodné podhoubí, zaútočit a užívat si, jak se diskuze vyvine — často pak už bez vlastního dalšího přispění do tématu.
- Trol radostný nutkavý — Mírná „nadstavba” výše uvedeného, tento má však narozdíl od již popsaného problém s nutkáním neustále trolit. Nedělá to tedy vlastně rád, i když mu to v důsledku radost dělá — je to jako droga, pokud není, je to špatné, pokud je, máte chvilku klid.
- Trol nutkavý — asi nejčastěji se vyskytující, velmi silně působící trol, který svoji „práci” nedělá pro zábavu, ale prostě proto, že takový „již je”. Často se vyvine z Trola radostného nutkavého poté, co prohraje svůj boj s nutkáním nad radostností.
- Trol (bez přívlastku) — nejhorší variata, takový člověk je prostě blbec a dělá to z čistého přesvědčení či blíže neznámých důvodů.
A teď si představte, že všichni tito lidé žijí naprosto skrytě a bez jakékoliv léčby mezi námi, volně se pohybují, učí naše děti, řídí naše autobusy, mačkají čudle v jaderných elektrárnách. Přemýšlím pak už jen, jestli se mám na tomto krásném světě bát či nikoliv.
Doplnil bych jen.…ty sám jsi občas troll až na půdu 🙂
Jistě… Však jsem se sám zařadil do první skupiny trolů 🙂
Jinak zajisté sis všiml, že jsem začal stránku publikovat ven — proč taky ne, už na darku běží pěkně dlouho a … a vůbec.