Li­nux na deskro­pech je k h…

Ano, fakt to takhle cí­tím. Li­nux na ser­ve­ru i deskto­pu jsem po­u­ží­val dlou­há lé­ta, pro­šel jsem si mož­ná i de­sít­ka­mi růz­ných dis­tri­bucí (ně­kte­ré cí­le­ně, ně­kte­ré na zkouš­ku) a mu­sím ří­ci, že na­po­sle­dy jsem si uží­val li­nu­xo­vý desktop ně­kdy v ro­ce 2008, kdy měl desktop lep­ší funk­ce a user ex­pie­ren­ce než teh­dej­ší ma­in­stre­a­mo­vé Win­dows XP SP3

Od té do­by však cí­tím, že pro mě osob­ně je Li­nux na deskto­pu spíš ta­ko­vý vel­mi špat­ný vtip. Proč?

Open sour­ce

Za­čnu hned nej­vět­ší bo­líst­kou — open­sour­ce. Chá­pu, že pro nad­šen­ce je skvě­lé mít mož­nost vy­ro­bit si tře­ba fork[1]Mož­nost od­vět­vit se od ně­ja­ké ver­ze apli­ka­ce či pro­gra­mu. Fork zna­me­ná, že v ně­ja­kém mo­men­tě pros­tě za­čne­te vy­ví­jet vlast­ní ne­zá­vis­lou ver­zi to­ho­to pro­gra­mu. ně­ja­ké­ho pro­gra­mu, co po­u­ží­vá. Ale ma­jo­ri­tě uži­va­te­lů je to na­pros­to jed­no. Ma­jo­ri­ta uži­va­te­lů pros­tě chce za­pnout sys­tém, udě­lat, co po­tře­bu­jí, a za­se ho vy­pnout. Ne­bo ne­vy­pí­nat, uspat, to už je jedno.

Ko­mu­ni­ta ře­ší­cí up­gra­dy Li­nu­xu si však asi mys­lí, že kaž­dý člo­věk je pro­gra­má­tor, kte­rý si do­ká­že na­kon­fi­gu­ro­vat Gimp[2]Gra­fic­ký pro­gram, kte­rý si hra­je na Pho­to­shop ko­lem roku 2000. a do /etc/gimp.conf do­ká­že za­psat pa­ra­me­t­ry dis­ple­je, kte­rý po­u­ží­vá. Ne, ne­zvlád­ne. A i kdy­by, běž­né­ho uži­va­te­le to vů­bec ne­za­jí­má, uži­va­tel chce za­pnout pro­gram a pra­co­vat, ne si hrát na vývojáře.

Ce­lé mi to při­po­mí­ná vel­mi špat­nou re­stau­ra­ci; při­jde­te do piz­zé­rie a chce­te, no, tře­ba piz­zu. A v dob­ré re­stau­ra­ci si vy­be­re­te z na­bíd­ky, po­čká­te, do­sta­ne­te piz­zu. V li­nu­xo­vé re­stau­ra­ci se vás ze­pta­jí na 40 otá­zek, jest­li ji chce­te ori­en­to­vat na se­ver, na jih, jest­li chce­te po­měr těs­ta a ob­lo­hy v po­mě­ru 3,14 ku 2,7, jest­li chce­te pa­prič­ky na­smě­ro­vat ně­ja­kým smě­rem, bar­vu pa­pri­ček, … ně­kde ko­lem to­ho­to mís­ta ztrá­cí­te chuť na piz­zu. Ne­bo na Linux.

Jo, mů­že­te ří­kat, že to­hle ře­ší dis­tri­buce <ná­hod­né jmé­no ně­ja­ké ob­skur­ní dis­tri­buce, kte­rou po­u­ží­vá 6 li­dí a vy jste ten je­den bu­dou­cí z těch 6>. Běž­né­ho uži­va­te­le to­hle ne­za­jí­má.

Dis­tri­buce

Jsou mra­ky dis­tri­bucí. Stov­ky, mož­ná i ti­sí­ce. Proč? Pro­to­že je to mož­né. Pro­blém to­ho­to pří­stu­pu je, že má­te stov­ky, mož­ná ti­sí­ce ne­zá­vis­lých vzá­jem­ně moc ne­kom­pa­ti­bil­ních ope­rač­ních sys­té­mů. Ně­kte­ří to­mu­to sta­vu ří­ka­jí roz­tříš­tě­nost li­nu­xu.

Dis­tri­buce je vlast­ně sa­da ba­lí­ků, kte­ré si ně­ja­ký au­tor vy­mys­lel, že je vhod­ný pro ně­ja­ké po­u­ži­tí. S tím je čas­to po­jen ně­ja­ký ba­líč­ko­va­cí sys­tém, apt, rpm, wha­te­ver. Ne­bo v hor­ším pří­pa­dě ně­ja­ký vlast­ní. Když po­u­ží­vá­te ně­ja­kou dis­tri­buci a hle­dá­te, jak ně­co vy­ře­šit, sko­ro ni­kdy ne­na­jde­te dis­tri­buci, kte­rou po­u­ží­vá­te. I když po­u­ží­vá­te vel­ká dis­t­ra ty­pu De­bi­an, stej­ně zjis­tí­te, že trá­va ve­d­le je ze­le­něj­ší a ve fó­rech se ře­ší na kon­ku­renč­ní dis­tri­buci, jak to tam krás­ně funguje.

Tak jo, pře­jde­te na tu dru­hou dis­tri­buci. A zjis­tí­te, že to tam fakt fun­gu­je, ale na no­te­boo­ku se vám ne­da­ří spus­tit wi­fi­na. Což out-of-the-box krás­ně šlo na před­cho­zí dis­tri­buci. Hle­dá­te na ne­tu a zjis­tí­te, že v ji­né dis­tri­buci by to mě­lo jít.

Běž­ný člo­věk ale ty­hle ptá­ko­vi­ny ne­ře­ší, běž­ný člo­věk chce, aby vše hned fun­go­va­lo. Hned. Bez nastavení.

Li­nu­xo­vá komunita

Nej­hor­ší věc na zá­věr. Po­řád ně­kde sly­ší­te či čte­te, že li­nux má su­per ko­mu­ni­tu, kte­rá vždy po­ra­dí. Jo, to ur­či­tě. Li­nu­xo­vá ko­mu­ni­ta je pl­ná to­xic­kých re­tar­dů vět­ši­nou špí­nu dští­cí na kon­ku­renč­ní dis­tri­buci, po­kud ně­kde řek­ne­te, že chce­te ně­co na­sta­vit my­ší, vy­na­da­jí vám, že jste blb­ci, pro­to­že správ­ně se to dě­lá ně­ja­kým 3řádkovým pří­ka­zem v konzoli.

Běž­ný uži­va­tel to­hle ře­šit ne­chce, běž­ný uži­va­tel chce sys­tém po­u­ží­vat hned. Bez kon­zo­lí a bez ad­mi­nis­trá­tor­ských zásahů.

Zá­vě­rem

Jo, mů­že­me si ří­kat, že tím pá­dem běž­ní uži­va­te­lé na Li­nu­xu ne­maí co dě­lat a li­nux je tak ur­čen pro li­di, kte­ří ja­ko zá­ba­vu ma­jí kon­fi­gu­ra­ci sys­té­mu. A klid­ně, ať to tak je. Ale pak si ta­ko­vý sys­tém ta svo­je 3 % na deskto­pu zaslouží.

Li­nux je na deskto­pu to­tál­ní shit, když už se vám po­da­ří roz­cho­dit, na­bíd­ka funkč­ních apli­ka­cí je ješ­tě vět­ší vtip než sys­tém sa­mot­ný. Jo, jste schop­ni po týd­nu la­dě­ní ně­co udě­lat, ale to běž­né­ho člo­vě­ka nezajímá.

Ur­či­tě bu­dou mra­ky ko­men­tá­řů ty­pu „mně to tak šlo” a „na mém no­te­boo­ku…” — wha­te­ver, no­bo­dy ca­res. Užij­te si svá 3 %.

Po­znám­ky pod ča­rou

Po­znám­ky pod ča­rou
1 Mož­nost od­vět­vit se od ně­ja­ké ver­ze apli­ka­ce či pro­gra­mu. Fork zna­me­ná, že v ně­ja­kém mo­men­tě pros­tě za­čne­te vy­ví­jet vlast­ní ne­zá­vis­lou ver­zi to­ho­to programu.
2 Gra­fic­ký pro­gram, kte­rý si hra­je na Pho­to­shop ko­lem roku 2000.