Ano, fakt to takhle cítím. Linux na serveru i desktopu jsem používal dlouhá léta, prošel jsem si možná i desítkami různých distribucí (některé cíleně, některé na zkoušku) a musím říci, že naposledy jsem si užíval linuxový desktop někdy v roce 2008, kdy měl desktop lepší funkce a user expierence než tehdejší mainstreamové Windows XP SP3.
Od té doby však cítím, že pro mě osobně je Linux na desktopu spíš takový velmi špatný vtip. Proč?
Open source
Začnu hned největší bolístkou — opensource. Chápu, že pro nadšence je skvělé mít možnost vyrobit si třeba fork[1]Možnost odvětvit se od nějaké verze aplikace či programu. Fork znamená, že v nějakém momentě prostě začnete vyvíjet vlastní nezávislou verzi tohoto programu. nějakého programu, co používá. Ale majoritě uživatelů je to naprosto jedno. Majorita uživatelů prostě chce zapnout systém, udělat, co potřebují, a zase ho vypnout. Nebo nevypínat, uspat, to už je jedno.
Komunita řešící upgrady Linuxu si však asi myslí, že každý člověk je programátor, který si dokáže nakonfigurovat Gimp[2]Grafický program, který si hraje na Photoshop kolem roku 2000. a do /etc/gimp.conf dokáže zapsat parametry displeje, který používá. Ne, nezvládne. A i kdyby, běžného uživatele to vůbec nezajímá, uživatel chce zapnout program a pracovat, ne si hrát na vývojáře.
Celé mi to připomíná velmi špatnou restauraci; přijdete do pizzérie a chcete, no, třeba pizzu. A v dobré restauraci si vyberete z nabídky, počkáte, dostanete pizzu. V linuxové restauraci se vás zeptají na 40 otázek, jestli ji chcete orientovat na sever, na jih, jestli chcete poměr těsta a oblohy v poměru 3,14 ku 2,7, jestli chcete papričky nasměrovat nějakým směrem, barvu papriček, … někde kolem tohoto místa ztrácíte chuť na pizzu. Nebo na Linux.
Jo, můžete říkat, že tohle řeší distribuce <náhodné jméno nějaké obskurní distribuce, kterou používá 6 lidí a vy jste ten jeden budoucí z těch 6>. Běžného uživatele tohle nezajímá.
Distribuce
Jsou mraky distribucí. Stovky, možná i tisíce. Proč? Protože je to možné. Problém tohoto přístupu je, že máte stovky, možná tisíce nezávislých vzájemně moc nekompatibilních operačních systémů. Někteří tomuto stavu říkají roztříštěnost linuxu.
Distribuce je vlastně sada balíků, které si nějaký autor vymyslel, že je vhodný pro nějaké použití. S tím je často pojen nějaký balíčkovací systém, apt, rpm, whatever. Nebo v horším případě nějaký vlastní. Když používáte nějakou distribuci a hledáte, jak něco vyřešit, skoro nikdy nenajdete distribuci, kterou používáte. I když používáte velká distra typu Debian, stejně zjistíte, že tráva vedle je zelenější a ve fórech se řeší na konkurenční distribuci, jak to tam krásně funguje.
Tak jo, přejdete na tu druhou distribuci. A zjistíte, že to tam fakt funguje, ale na notebooku se vám nedaří spustit wifina. Což out-of-the-box krásně šlo na předchozí distribuci. Hledáte na netu a zjistíte, že v jiné distribuci by to mělo jít.
Běžný člověk ale tyhle ptákoviny neřeší, běžný člověk chce, aby vše hned fungovalo. Hned. Bez nastavení.
Linuxová komunita
Nejhorší věc na závěr. Pořád někde slyšíte či čtete, že linux má super komunitu, která vždy poradí. Jo, to určitě. Linuxová komunita je plná toxických retardů většinou špínu dštící na konkurenční distribuci, pokud někde řeknete, že chcete něco nastavit myší, vynadají vám, že jste blbci, protože správně se to dělá nějakým 3řádkovým příkazem v konzoli.
Běžný uživatel tohle řešit nechce, běžný uživatel chce systém používat hned. Bez konzolí a bez administrátorských zásahů.
Závěrem
Jo, můžeme si říkat, že tím pádem běžní uživatelé na Linuxu nemaí co dělat a linux je tak určen pro lidi, kteří jako zábavu mají konfiguraci systému. A klidně, ať to tak je. Ale pak si takový systém ta svoje 3 % na desktopu zaslouží.
Linux je na desktopu totální shit, když už se vám podaří rozchodit, nabídka funkčních aplikací je ještě větší vtip než systém samotný. Jo, jste schopni po týdnu ladění něco udělat, ale to běžného člověka nezajímá.
Určitě budou mraky komentářů typu „mně to tak šlo” a „na mém notebooku…” — whatever, nobody cares. Užijte si svá 3 %.
Poznámky pod čarou